sobota 16. srpna 2008

Pětitisícovka za námi, GTA IV

Těžko tomu sám věřím, ale přehoupli jsme se přes krásnou pětitisícovku - což je jako vždy jen vaše práce a já jsem jako vždy potěšen a překvapen. A proto dnes bude jeden článek netradiční, aneb I v dnešní době se může najít hra, na kterou se docela těším (pochopitelně kromě zase oddáleného a už teď naprosto perfektního Clear Sky nebo snad stejně podařené Mafie 2, která by měla vyjít někdy přístím rokem).

Řeč je o GTA IV - před ani ne třemi měsíci by zaryté konzolisty a pesimistické pcčkáře ani nenapadlo, že na světlo světa přijde i konverze na naše osobní počítače. A tak zatímco pracovala reklama a nahypovaní rozjaření maniaci skupovali hru i s konzolemi, ti prozřetelnější čekali. A dobře udělali. Někdy v listopadu by čtvrtý díl téhle hry měl konečně dorazit na pulty obchodů a přiznám se, že videa mě docela nadchly. Neočekávám pochopitelně nějakou extra revoluci, neb i z těch videí se dá jasně poznat, že modely postav jsou pořád poněkud hranatější, že textury jsou sem tam mázlejší a že hra je narozdíl od San Andreas (které teda mimochodem byly tak nějak o ničem) nebude nabízet tolik "možností". Ale co, nemám potřebu létat s dálkově ovládaným vrtulníčkem (Vice City), nemám ani potřebu sbírat tajné balíčky (GTA III) a nemám ani potřebu dělat dalších tisíc blbinek okolo. Co mě tedy láká?

Láká mě grafika. Láká mě množství aut, stejně jako mě láká i zas trochu jiná hra. Od vydání GTA III, které jsem měl asi tak nejraději (i když nabízelo zdaleka nejméně možností v trojrozměrné sérii), už uplynul nějaký ten pátek a po veskrze nemastném a neslaném Vice City (které ale i tak nebylo zas tak špatné) přišlo podle mě zdaleka nejhorší San Andreas. Gangsta nigga prostředí mi zkrátka nesedlo a proto od moderního industriálního města v díle čtvrtém čekám něco víc - společně s lépe vymodelovanými a reálněji působícími vozidly. Teď jde o to, zda se zklamu, či nikoliv. Podle uveřejněných recenzí z konzolové verze bych se ale bát nemusel a konečně zas mohl prozkoumávat velké město, které žije svým vlastním životem.

Žádné komentáře: