Hellsing - špičáky jsou in

Chtěli jste se někdy stát upírem? Toužili jste někdy procházet se temnou nocí a oplývat nadlidskou silou? Taková policistka Ceras Victoria se tímhle tvorem stala - ale ne proto, že by ji lákaly dlouhé zuby nebo rozšířené zorničky, ale jednoduše proto, že pouze proměnou v upíra mohla zvrátit smrt, která na ni čekala. Řeč je o zdařilém anime seriálu zvaném Hellsing. Pokud Vám není japoská kresba proti srsti a máte rádi občasnou změnu, mohu tohle dílko jen a jen doporučit. Mladá Ceras byla postřelena upírem Alucardem v boji proti fanatickému knězi (ono obecně je někdo, kdo svoje věřící přetváří na tupá a krvelačná monstra poněkud nežádoucí) a jedinou nadějí na přežití je tak přeměna v něco podobného, jako je Alucard. Na svoji vlastní žádost se jím tedy nechá hryznout a po nějaké době se i ona stane milovníkem noci a lidské krve (i když ji to zpočátku trvá).

Ale kdo to je, ten Alucard? Chlapík ve slunečních brýlích, oděný do rudého kabátu s velkým, stejně barevným kloboukem na hlavě a těžkotonážní pistolí - toť jest on, pověřenec organizace Hellsing, zabývající se likvidací nežádoucích upírů a dalšího póvlu, sužujícího ulice Velké Británie. Hellsingu vévodí angličanka Integra Wingates Hellsing - dáma chladnější než dlažební kostka zavátá sněhem. Po boku má ještě věrného služebného Waltera, který v několika dílech taky mile překvapí. Ani ostatní postavy netrpí plochostí - a kupříkladu takový finální souboj s podivným monstrem Inkognitem je naprosto parádní a do hlavy se zaryje skutečně hluboko.

A teď si povězme něco málo o historii. Celá série o celkové délce třinácti dílů, z nichž žádný nepřesahuje pětadvacetiminutovou stopáž, byla poprvé odvysílána roku 2001 a pak pokračovala až do roku 2002. Nouze není o podařené hlášky, o akci, o nádhernou a stylovou grafiku a už vůbec ne o krev, kterou je nasáklá každá jednotlivá scéna (kdo by se taky divil, když je to upírská série). Později byla zahájena tvorba jakéhosi rozšířeného a poněkud delšího klonu Hellsingu s přídomkem OVA (ve zhruba půlročních rozestupech) - na něj pozor, protože se znatelně změnila kresba, zmizela ona parádní jazz-rocková hudba a i děj se odklání někam jinam. To by ani tak nevadilo, ale horší je, že ta pravá hellsingovská atmosféra se vytrácí a její zbytky jsou zbytečně rozmělňovány trapnými, typicky japonskými a až odporně - co odporně, přímo hnusně jednoduchými kreslenými šoty, kterými má celá série jakoby nabrat na vtipnosti a působit jako taková mírnější nadsázka. To se ale nepovedlo a OVA (která je ve vývoji snad dokonce dodnes a z níž jsem zatím viděl všechny tři doposud vydané díly) stojí za zlomený upíří špičák. S tím pravým Hellsingem nemá vůbec nic společného, alespoň co se zábavnosti týče. Původní seriálovou verzi ale doporučuji sehnat - jedná se totiž o zážitek, o který by byla škoda se ochudit.