Far Cry 2 aneb Zajímavě vyprahlá Afrika

Ač se mi prostředí Afriky zajídá, ba přímo nelíbí, udělal jsem v případě Far Cry 2 výjimku. Možná částečně ze zvědavosti, částečně taky kvůli tomu, že nahypované Clear Sky mi toho nabídne asi tolik, jako zavřená Hypernova. Inu sednul si Datastor ke klaviatuře a jal se smoliti dojmy své. Zajímá-li Vás další moje starobní brblání, čtěte s chutí (či případně s nechutí) dále.

"Nalevo vidíme stádo gazel, napravo nám hoří pláně..."
Už ve videích se hodně sázelo na grafiku a na stylizaci - mnohým grafika přijde stará nebo dokonce hnusná, ale (a tady přichází první nepředvídatelný zlom) - kupodivu se mi líbí. Příroda je krásná, běžící antilopy taky, i modely aut se povedly (i když je jich jenom pár), ale na druhou stranu po celou herní dobu hnědý filtr přes obraz vypadá občas až moc přehnaně, stejně jako někdy až moc do očí bijící HDR nebo bloom efekty. Ale je to zas něco jiného a rozhodně grafickou stránku hry nepoplivu. Ano, mohlo to všechno vypadat líp, ale tady hraje prim jiná věc - parádní, dá se říct skvělá optimalizace. Nejen, že oproti Clear Sky jsem si mohl dovolit nastavit všechno na ultra vysoké detaily, ale framerate skoro nikdy neklesl pod 30 snímků. To mě skutečně nadchlo. Ale přejděme k dalším věcem - Proklamovaný šířící se oheň je taky sice nádherně prezentován, jenže... jenže co z něj. Tráva za chvilku hořet přestane a pak se všechno vrátí do normálu. Oheň sice můžete využít i jako účinnou zbraň proti nepřátelům, ale jak už to bývá u většiny proklamovaných featurek - zkusil jsem, nabažil jsem se, nevyužívám. Na začátku hry pochopitelně nikdo nepohrdne vyzkoušet si plamenomet a zapálit s ním pár metrů čtverečních vyprahlé vegetace, ale postupem času vyměníte těžkou a na dálku naprosto nepoužitelnou zbraň kupříkladu za kulomet. 

"Ta mrcha se zase kousla!"
Zbraní je ve hře celkově dostatek, ať už se jedná o ten plamenomet, který jsem zmínil před chvílí, nebo klasiky ve formě nepostradatelného kalašnikova, H&K G3 společně se sestřičkou MP5, FN FAL, pistolí Makarov, Star .45, několik druhů brokovnic včetně známé SPAS-12 a automatické USAS, či třeba raketometu nebo lehkých kulometů PKM a SAW. Dojde i na specialitky - odstřelovačská puška SVD Dragunov, pistole na světlice (kterážto je ve hře spíš jenom do počtu, stejně jako mačeta dostupná hned od začátku) a kopa dalších. Ale zase to má pár ALE - pocit při střelbě se může často rovnat zážitkům právě z Clear Sky. Vyskočí na Vás ze křoví černoušek s puškou a vydrží klidně polovinu zásobníku z empépětky do břicha či pět patron z brokovnice (přitom na sobě nemá vestu, nýbrž nátělník ve stylu Johna McLanea - a to ještě v tom lepším případě). S tímhle neduhem pak ruku v ruce jde i na arkádu nezvykle nízký počet munice, kterou postava může nést, stejně jako u sebe nemůžete táhnout dvě pušky a pět pistolí, ale od všeho jenom po jednom kusu (pistole, dále útočná puška nebo odstřelovačka, případně brokovnice s dostřelem plně srovnatelným s běžnou útočnou puškou a ve třetím slotu plamenomet nebo kulomet). Další ALE tkví v naprosto absurdní poruchovosti zbraní. Jasně že vypadá efektně, když panák během bitvy mlátí do zaseklého kalašnikova (což je samo o sobě nesmysl a naprostá pitomost), ale přece jenom by zbraň měla bez zaseknutí vydržet víc, než vystřílení zhruba osmi zásobníků. Zvlášť ten kalašnikov...

S tuningem na věčné časy a nikdy jinak
V poslední době se taky výrobci upínají na možnost vylepšovat si veškerou výbavu - možná, že se za chvíli dočkáme i toho, že si budeme ve hře moci vylepšit i trenýrky (nevím sice jak, ale na papíře to zní hrozně cool, nemyslíte?). Ale zpátky k věci - vylepšování, ač značně okleštěné, přeci jenom k něčemu je. A co že si to tedy můžete vylepšit? Spolehlivost, přesnost a... a to je vlastně všechno. Když teď pominu nákupy větších pásů na munici nebo zmíněná vylepšení ke zbraním, zůstává poslední dvojice věcí, za které se vyplatí utrácet. Tou první jsou nové zbraně. Výbava u padlých enemáků je v bídném stavu a hra tak člověka nutí si svoji novou hračku opatrovat a nevyměnit ji hned za to, co najde ležet na zemi - i když by to byla lepší zbraň. Abych pravdu řekl, tak tenhle faktor mi vyhovuje. Druhou věcí k nákupu jsou manuály k opravám vehiklů, případně nákupy zbrojních beden (předem prozradím, že kamuflážní vesta je k ničemu). Ve hře totiž krom střelby občas i obsazujete útočiště - v podstatě je to vždycky domek s partou poskakujících nepřátel v okolí. Pokud najdete někde v okolí nějakou zajímavou zbraň, kterou byste si chtěli nechat, můžete si ji uložit právě do téhle bedny, kterou najdete v každém svém úkrytu a dokonce i u překupníka. O svoje zbraně, co jste si u zbrojíře koupili, naštěstí nepřijdete - všechny je má vyskládány na zdi ve svém skladišti, kam máte neomezený přístup.

Spojka, brzda, plyn, to bude skopičin!
Díky volnosti prostředí si můžete sednout jak do džípů, tak i do bugin, nákladních aut, osobních vozů a dokonce i můžete vlézt na rogalo, či jak se to jmenuje. Lokace jsou veliké a pěšky byste se z jednoho konce mapy šourali hodně dlouho. Můžete využít i autobusové přepravy, která hráče během chvilky dopraví na několik vyznačených míst (opět to funguje podobně, jako v Clear Sky u průvodců - každá ze dvou map má celkem pět takových zastávek, mezi kterými můžete libovolně přejíždět). Se Stalkerem má nový Far Cry společný ještě jeden znak - hledání proviantu. Zatímco v Černobylu jsme hledali artefakty, tady hledáme kufříky s diamanty. Hledání pak probíhá stejně - vytáhnete GPS lokátor a podle blikající diody pak postupujete směrem ke zdroji signálu - tudíž k drahokamům. Škoda, že se je moc nevyplácí hledat. Drahokamy v kufrech mají nízkou hodnotu a za přijmutí úkolů od členů frakcí získáte klidně pětinásobek (na začátku hry 15, později více). Právě tyhle blyštivé kamínky pak slouží jako obecně uznávané platidlo. Opět ale platí, že ceny věcí měly být promyšlenější - za kulomet překupník požaduje deset drakokamů, za MP5 už ale chce dvojnásobek.

"Stereotyp k tabuli!"
Avšak tohle všechno je jenom omáčka okolo, Vás asi hlavně zajímá, jak se tahle hra hraje. No... zase tady máme rozpor. Na jednu stranu je nám nabízen velký herní svět, který je ale při bližším prozkoumání naprosto bez života. Na pobíhající zebry se asi hodinu dívat nebudete a když skočíte do džípu s touhou trochu se projet, narazíte každých padesát až sto metrů buďto na nepřátelské stanoviště u cesty a nebo na motorizovanou hlídku s kulometem na korbě (většinou). Pokud sedíte ve stejném voze, máte relativně snadný úkol - vyhoupnout se k palubní zbrani a palbu opětovat. Tady ale zase jde vidět, jak nepřátelé podvádí - zatímco jim k poškození vašeho džípu stačí pár ran, z jejich auta se začne kouřit až po několika desítkách nábojů (pěkné ale je, že se palubní kulomet zahřívá a nelze proto střílet bez omezení). Zlikvidování pátého džípu je pro někoho ještě zábavné, ale když už likvidujete stopadesátý, začne to hodně rychle lézt na nervy. Podobně to vypadá i po obsazení stanoviště - sotva se vrátíte, už zase tu stojí několik ozbrojenců a sotva Vás zmerčí, hned lezou do vozidel.

IQ na hraně zákona
Ona celkově největší slabina hry tkví paradoxně v inteligenci nepřátel - nebudu sám, když prohlásím, že jejich mozkovna se může rovnat leda tak s rozvařenou špagetou. Panáček řidič do mě najede autem, já se tudíž přesunu ke kulometu a očekávám útok. Ale řidič si ještě dalších několik sekund sedí na sedačce a čeká (asi) na zimu. Ani pěší ozbrojenci nepřekvapí - mnohdy se mi stalo, že jsem byl přímo za pistolníky, ale ti na mě nereagovali a pořád mířili někam na druhou stranu. Nekoná se obíhání nebo přepady zezadu (pokud se zrovna v okolí nespawne další džíp s osádkou, kterážto vás zezadu skutečně nečekaně překvapí), nekoná se ani žádná taktika během nejrůznějších situací, prostě se nekoná nic. To je pak člověku skoro líto na tyhle pitomce plácat náboje (plus ta jejich přehnaná výdrž...). Tady prostě jasně vede Clear Sky a F.E.A.R., dokonce i původní Far Cry je s umělou inteligencí o několik řádů líp. Člověk se pak diví, jak pár webů mohlo chování těhle loutek vychválit skoro až do nebes. 

"Počkej chvilku, jenom popadnu dech!"
Když se náhodou stane, že dostanete pár nepřátelských nábojů přímo do vlastní kůže, není vše ztraceno. Far Cry 2 je prostě arkáda (což není vždy nutně špatné) a je tak řešeno i uzdravování. Během akce se dole na obrazovce vyloupne sada obdélníků, znázorňující stav Vašeho života - podobně jako v Halu nebo v Assassin´s Creed. Stačí se schovat a pokud zrovna jeden z obdélníků není prázdný, tak se doplní. Když už je to se životem na hraně, stačí si píchnout injekci a jako mávnutím kouzelné hůlky máte zase života na rozdávání. A když už zbývá poslední dílek, tak se klávesou pro léčení zároveň spustí animace s vytahováním náboje z těla, případně nějakou další "záchrannou" činností. Sice je veškerá tato činnost (včetně lezení ke kulometům a tak dále) krásně naanimována, ale po chvíli se animace okoukají, zevšední a v poslední fázi jen překáží.

"Vypadáte nemocně, pane..."
A co příběh? Není to sice nijak komplikovaná story, ale ujde. Na začátku hry se taxíkem přesunete do hotelu, pak nastane zlom a hráč se probouzí v hořícím areálu několika domků a nachází svou první zbraň. Plněním misí děj pochopitelně plyne kupředu, ale možná až moc pomalu. Úvodní výběr postavy na hru taky nemá vliv - jednu si vyberete a zbytek pak potkáte během hry ve formě vašich společníků. Ti Vás pak mohou třeba zachránit po úmrtí během přestřelky. Většinu času budete samozřejmě škádlit spoušť svojí vražedné přítelkyně, ale taky jezdit - jezdit doslova od čerta k ďáblu. Ne, že by jízda byla nějak zvlášť nudná, ale totálně ji ničí právě to objevovování nepřátelských hlídek. Všichni po Vás střílí, nikdo se na nic neptá a všechno je daleko. Zvlášť dementní je ale jiná věc, která s tím popojížděním všemožně po Africe rovněž souvisí. Naše postava totiž má malárii. No a tu během hry léčíme pilulkami, pro které si musíme dojíždět k několika specializovaným postavám. Ty postupně našeho hrdinu stírají klasickými větami "Máš smůlu, já nic nemám, ale kolega pět mil odtud pilule má. Zajeď k němu, předej mu tyhle dokumenty a určitě ti něco rád dá. Ale dej si pozor, po cestě je hromada zmetků". Vždy, když dojedete k novému místu, kde se pilulky dají sehnat, budete muset odrazit útok dalších nepřátel. To se pochopitelně po čase dost zajídá a v pozdějších fázích hry to vypadá, jako kdyby v ampulích byly maximálně tak dva prášky.

Cestou necestou, polem nepolem
Cíle misí jsou ve stejném duchu. Z místa A dojedete do místa B, vystoupíte, postřílíte ozbrojené jednotky a buďto něco necháte vyhodit do vzduchu přesně hozeným granátem, nebo zabijete nějakou hlavnější postavu. Toť vše, pak zase zpátky k zadavatelovi pro další štaci. Překupníci se zbraněmi jsou na tom s úkoly ještě mnohem hůře - chtějí pouze ničit konvoje s nepřátelskou armádní výbavou, které krouží na specifickém místě pořád dokola (dva džípy a náklaďák, který musíte vyhodit do vzduchu). Za plnění misí pro překupníky pak získáváte přístup k novým zbraním a vylepšením, což se sice hodí, ale přesto je to po čase otrava. Výhodou je to, že těchto úkolů je jen několik a k odemknutí kompletního sortimentu není třeba ničit konvoje třeba dvacetkrát. Celkově variabilita hry odpovídá hrám mnohem dřívějšího data, kdy se taky vesměs vařilo pořád z jednoho a dokola. Když už next-gen grafika, proč ne next-gen náplň? A nebo je nová generace her právě tohle? Co ale naprosto vyniká, je dabing - zvlášť, když si posloucháte ukořistěné nahrávky hlavního záporáka Šakala, kterému hlavní postava jde po krku. Během jeho mluvy skoro až tuhne krev v žilách. Škoda jen, že několik postav mluví tak neuvěřitelně rychle, že člověk nemá šanci si přečíst ani titulky.

Grafoman už končí, oddechněte si.
Bylo by toho k napsání ještě na pár odstavců, ale už tak jsem se rozepsal víc než dost a pochybuju, že si toliko písmenek někdo bude chtít přečíst :-). Abych tohle svoje tlachání tak nějak shrnul - Far Cry 2 je jak jinak hrou s rozpory. Na jedné straně je to těleso s velkým světem, ale na stranu druhou je v ní tolik školáckých chyb, jako kdyby ji dělala začínající firma. Když už je na trhu další z miliardy arkád, tak by přece jen měla být zábavná, nikoliv repetitivní a po čase otravná. Ne hned, ale stereotyp se dostaví tak jako tak. Pořád je to ale mnohem lepší, než u dřívějšího Assassin´s Creed. S původním Far Cry ale tenhle mladší bratříček nemá kromě názvu společného nic, snad jen tu pěknou přírodu a ovladatelná vozidla. Spíš to vypadá jako nový následovatel Boiling Pointu. Není dokonalý, ale propadák to rozhodně není