Ani nečekal jsem, jak staročeštinské prvky v textu mém minulém uchytí se. Jak překvapen byl Datastor, když v komentářích zřel snad jen chválu. Za reakce děkuji a jako odměnu článek nový mám - k dnešnímu dni hodí se skvěle, neb žaludek na vodě mám a obsahem svým slova následující doplní oblíbený seriál o hnusech nepoživatelných. Dnes proklepneme si Mattoni Septique... pardon, Mattoni Negroni, kteroužto v zájmu testu zkusil jsem (chuť ne nepodobnou zmoklým vidlím u cirkusu stojících očekával jsem, ale vše si žádá svou oběť - i bloggeřina). Psaní prostě není med.
Akt 1
Již po víčka odšroubování vylil se do prostoru odér, připomínající kapky proti kašli zkvašené, Bromhexin či něco na ten způsob. Kam hrabe se stařenka, prohledávajíc a třídíc zásoby léků svých ještě za dob bolševicky červených trenýrek a spartakiádních šaškárniček, kdy nápisy na cenovkách nepřesáhly cenu dnešního chleba a kdy lidé na ulici zdravili ji oslovením "To je ale holčička hezká". Datastor nutkání má sepsati obratem závěť... je to ale psavec nebojácný, chmurné myšlenky zahání a i když přesvědčením ryzí ateista, v tuto chvíli k motlitbě nemá daleko. Ve skleničce červená to břečka přelévá se a praskot bublinek pilně rozsévá pach zkázy. Pach zkvašeného Bromhexinu. Zavírá oči... Na zdraví!
Akt 2
Nad dřezem Datastora tělo stálo, z plna hrdla odplivalo. "Kdo? Bleh... Proč?!", vyhrknul ze sebe psavec chvíli poté, co vyrovnal se s šokem. Ústa zkřivena pachutí zmoklého seníku, která na patru držela se stejně, jak na kapesníku sopel. Chvilkové rozostřené vidění vystřídal pocit těžka v dutině břišní, následováno včasnou likvidací materiálu jaderného. Co by civilizace bez splachovacích záchodů dělala?
Akt 3
Patříte-li k hrstce vyvolených, kterým hnus tento zauzávěrovaný chutná, využíti můžete návodu na výrobu jeho. Ten zcizil jsem přímo z fabrik Mattoni, tudíž obavy z nelegálnosti či nepravosti za hlavu odhoditi můžete, s vervou k hrncům přistoupiti a po vzoru Magdaleny Rettigové stvořit něco, na co lid ještě dlouhá léta nezapomene. Otázka je nasnadě - Má to vůbec cenu?
Co tedy potřebovat jistojistě budete:
- Čtyři páry dlouho nošených ponožek (každý pár nošen týden jeden, vhodné zapojit vícero pomocníků a zakázat jim přístup do koupelny)
- Trio balení rok prošlých tvarůžků
- Výtažek z žláz skunkových
- Patero starých, minimálně tři roky prošlých kapek, kašel potlačujících
- Mililitrů šest odvaru z makovic
- Barvivo červené, může i potravinářské býti (jinako postačí kupříkladu Primalex)
Návod:
Ingredience nalijte a nasypejte (což v případě jetých ponožek skutečně význam svůj má, zvláště jsou-li na vietnamské tržnici zakoupeny) do hrnce velikého. Můžete použít i vanu, terárium po hadovi či monitor vypreparovaný. Směs vodou zalijte zhruba do tří čtvrtin, nádobu na sporák postavte a při plameni prudkém vařte hodin pár - ideálně šest až devět. Nevětrat, jinak esence pravého Negroni vytratí se znenadání. Ke konci přisypejte barviva sáček, povařte minut pět a sporák s radostí vypněte. Odstavení hrnce nyní následovat musí a hned, jakmile nektar chladný bude, do lednice s ním. Předtím však důležité jest vybrat ingredience, které varu odolaly, důkladně je nechat okapati a poté dělat s nimi co hrdlo ráčí. Vyplácí se ponechati hrnec v chladu přes noc, čímž zvýrazní se ona pravá a jízlivě nezapomenutelná chuť pravého Negroni. Po vychlazení doporučuji podávati v gumácích po dědečkovi. Jako přílohu posléze dodat můžeme živočišné uhlí.
Akt 1
Již po víčka odšroubování vylil se do prostoru odér, připomínající kapky proti kašli zkvašené, Bromhexin či něco na ten způsob. Kam hrabe se stařenka, prohledávajíc a třídíc zásoby léků svých ještě za dob bolševicky červených trenýrek a spartakiádních šaškárniček, kdy nápisy na cenovkách nepřesáhly cenu dnešního chleba a kdy lidé na ulici zdravili ji oslovením "To je ale holčička hezká". Datastor nutkání má sepsati obratem závěť... je to ale psavec nebojácný, chmurné myšlenky zahání a i když přesvědčením ryzí ateista, v tuto chvíli k motlitbě nemá daleko. Ve skleničce červená to břečka přelévá se a praskot bublinek pilně rozsévá pach zkázy. Pach zkvašeného Bromhexinu. Zavírá oči... Na zdraví!
Akt 2
Nad dřezem Datastora tělo stálo, z plna hrdla odplivalo. "Kdo? Bleh... Proč?!", vyhrknul ze sebe psavec chvíli poté, co vyrovnal se s šokem. Ústa zkřivena pachutí zmoklého seníku, která na patru držela se stejně, jak na kapesníku sopel. Chvilkové rozostřené vidění vystřídal pocit těžka v dutině břišní, následováno včasnou likvidací materiálu jaderného. Co by civilizace bez splachovacích záchodů dělala?
Akt 3
Patříte-li k hrstce vyvolených, kterým hnus tento zauzávěrovaný chutná, využíti můžete návodu na výrobu jeho. Ten zcizil jsem přímo z fabrik Mattoni, tudíž obavy z nelegálnosti či nepravosti za hlavu odhoditi můžete, s vervou k hrncům přistoupiti a po vzoru Magdaleny Rettigové stvořit něco, na co lid ještě dlouhá léta nezapomene. Otázka je nasnadě - Má to vůbec cenu?
Co tedy potřebovat jistojistě budete:
- Čtyři páry dlouho nošených ponožek (každý pár nošen týden jeden, vhodné zapojit vícero pomocníků a zakázat jim přístup do koupelny)
- Trio balení rok prošlých tvarůžků
- Výtažek z žláz skunkových
- Patero starých, minimálně tři roky prošlých kapek, kašel potlačujících
- Mililitrů šest odvaru z makovic
- Barvivo červené, může i potravinářské býti (jinako postačí kupříkladu Primalex)
Návod:
Ingredience nalijte a nasypejte (což v případě jetých ponožek skutečně význam svůj má, zvláště jsou-li na vietnamské tržnici zakoupeny) do hrnce velikého. Můžete použít i vanu, terárium po hadovi či monitor vypreparovaný. Směs vodou zalijte zhruba do tří čtvrtin, nádobu na sporák postavte a při plameni prudkém vařte hodin pár - ideálně šest až devět. Nevětrat, jinak esence pravého Negroni vytratí se znenadání. Ke konci přisypejte barviva sáček, povařte minut pět a sporák s radostí vypněte. Odstavení hrnce nyní následovat musí a hned, jakmile nektar chladný bude, do lednice s ním. Předtím však důležité jest vybrat ingredience, které varu odolaly, důkladně je nechat okapati a poté dělat s nimi co hrdlo ráčí. Vyplácí se ponechati hrnec v chladu přes noc, čímž zvýrazní se ona pravá a jízlivě nezapomenutelná chuť pravého Negroni. Po vychlazení doporučuji podávati v gumácích po dědečkovi. Jako přílohu posléze dodat můžeme živočišné uhlí.
9 komentářů:
Děkuji, četl jsem to u oběda.:D Jinak takovéto "speciální edice" nekupuji, anžto to je povětšinou několik náhodně namíchaných chutí v jinak vytvarované flašce.
Nic z toho co napíšu by se nemělo číst ve vypjatějších situacích (oběd, asistence při porodu, deaktivace miny na zahradě, ve škole při zkoušení - třeba na mobilu...). Pak z toho může mít čitatel problémy.
Při poslední větě jsem se málem pochcal smíchy. Akorát, ta staročeština mi tam asi jako jedinému nesedí.
Nejsi sám Shifty, taky mi tam nesedí :)
Tak je to dobrý, už jsem se lekl, že sám budu.
no ja som mrtvý smichmi...:-D čo by pásavec, pardon, psavec neurobil pre článok! Daty, ty si nejak zaťažený na tie Matonky...u nás sa moc také hnusy nepredávajú, chvalabohu
Tak tohle je moc :D - Doufám že neuvaříš něco co ti pak může vybuchnout... I když dneska je všechno možné :)
Tak nejen staročestina, ale dokonce náznaky veršování (nebo to je jen vedlejší prdukt :-D?) :-D. Mně tam teda ta staročeština sedí výborně. Tímhle tempem a kvalitou budeme za chvíli Datastora uctívat jako dalšího boha (jako bychom to už teď nedělali).
P.S.: Jsem tu mrtvej smíchy :-D
Opět výborný článek, který jsem si musel přečíst třikrát dokola. Jak vidím, Ó Velký Datastor se mnou sdílí zášť vůči Matonkám. Už se nemůžu dočkat dalšího článku, ať bude na jakékoliv téma.
Okomentovat