Ze zákulisí...

Dělají to tak všichni - v létě se vždycky opakuje to, co se už dávalo minimálně stokrát dříve (kdo by si hned nevzpomněl na Slunce, seno a další věci za tím) a já se tedy rozhodl, že se zachovám podobně. Zrecykluji to, co jsem napsal na původním blogu a šmitec, články tak budou pořád a mě bude hřát na srdci pocit dobře odvedené práce. Tak, a pokud mi na to někdo skočil, tak se teď ďábelsky bavím >:-) 

Pokud Vás to bude zajímat, tak dnes trochu poodhalím několik informací ze svého života. A to konkrétně skutečnosti, které mě inspisrují a vedou k psaní. Když jsem se onehdá pozastavoval nad tím, jak někdo vůbec může blogy psát, tak by mě ani ve snu nenapadlo, že skončím stejně. A to dokonce i s jakous takous pro mě příjemnou návštěvností, což mě těší ještě víc. Nikdo z Vás se neptal, jak takový článek vzniká, a proto Vám popíši můj běžný den plný inspirace. Nějak se to přece dozvědět musíte.

V pondělí vstanu a po vykonání klasických očistných procedur přemýšlím, co bych snědl a co bych napsal. Takhle přemýšlím celé dopoledne, když tu náhle moje můza zaklepe na dveře, já ji uvítám a nechám si od ní něco našeptat. Celé odpoledne pak strávím nad tvorbou a vylepšování modpacku do Stalkera a nepíšu, jen soustavně nadávám nad prodíráním se konfiguračními soubory. Pomalu se schyluje k večeru a teprve ve vaně zjišťuji, že jsem všechno, co jsem chtěl napsat, již dávno zapomněl a proto přemýšlím znovu (pokud tedy náááhodou ve vaně neusnu - i to se občas přihodí). 

Následuje úterý, středa a čtvrtek a situace se opakuje, avšak to už většinou v hlavě nějaké téma mám (dřív mi stačilo podívat se na zprávy a už to jelo). Není tajemstvím, že články píšu všude. V tramvaji, na posteli, u stolu, ve vaně... Právě ve vaně vznikla minule uveřejněná recenze na Wanted, kterou si můžete nyní prohlédnout v ručně psané a zdigitalizované podobě (avšak ještě v původní, osekané verzi - výsledná změť písmenek, která se tu někde válí, vzešla z jedné vody na čisto... ostatně jako většina dalších článků). Nechť se líbí...

Vzhledem k tomu, že se obrázek nechce načíst ve větší velikosti, dodávám ještě čitelnou verzi.