Lucky Number Slevin / Nabít a zabít

Těžko říct, kdo na LNS vymyslel překlad Nabít a zabít, ale to v tuto chvíli řešit nebudu. A vůbec, proč skrývat moje dojmy až do posledního slova recenze? Tenhle film je prostě nářez a po drahně dlouhé době mě konečně správně uspokojil. Ale dosti bylo tlachů o vlastních pocitech, jdeme si to trochu podrobněji rozebrat, co říkáte?

Tak se představ, Slevine...

Lucky Number Slevin je dá se říct kriminální thriller a to, co může na začátku působit zmatečně, do sebe na konci filmu nádherně zapadne... skoro jako důmyslná skládačka. Ač mám od dob Wanted tak trochu averzi vůči Morganu Freemanovi a ani Lucy Liu mi není zrovna sympatická, nedovolím si o nikom říct, že by svoje role nezvládl. Hned na začátku shlédneme Bruce Willise v roli pana Smithe (teď vynechme Matrix :-)), kterak vysvětluje jednomu chlapíkovi historku o dostihovém podvodu, co se odehrál roku 1976. Při něm došlo kromě několika jiných vražd i k zabití mladého otce a o okamžik později i zbytku jeho rodiny - manželky a syna. I tahle zdánlivě nepodstatná historka se ve finiši rozvije jako kvetoucí růže... no uvidíte sami, já tady nic prozrazovat nebudu.

Kansaská míchačka
Určitě Vás teď napadne, že Willis onoho spáče, kterému historku odvyprávěl, prostě (a navíc efektně) zabije. A to je ještě pořád rozjezd. Nic není evidentní a to se mi líbí. Na scénu později vchází Josh Harnett v roli jistého Slevina Kelevry, co byl pozván do domu jeho přítele. Hned tu ale vyvstává jeden problém - byt je prázdný a to asi nebude tak úplně dobře. Jenže diváky by asi nebavilo dvacetiminutové prohlížení si prázdného bytu a tak před kameru vybíhá Lucy Liu, ztvárňující poněkud zbrklou, roztěkanou, ale překvapivě nijak nepřekážející sousedku Lindsey "z těch dveří odnaproti". Je sice trochu podivné, že hned Slevinovi navrhne jeho kamaráda Nicka najít, ale to by nám pak drhnul scénář. Nevadí, jedeme dál!

Nebudete mi věřit, ale zrovna dneska ráno mi ukradli občanku!
Po několika vyměněných větách Lindsay běží do práce a Slevina navštěvují dva vcelku podivně vypadající bouchači - oba jsou černoši, ten první je hromotluk se skutečně netradičně vyceněnými zuby a druhý je zase typický madafaka gangsta. Tahle povedená dvojka Slevinovi uštědří další zlomeninu nosu a posléze jej ještě s ručníkem kolem pasu dovážejí ke svému šéfovi Freemanovi. Příběh se zamotává a všichni ve městě mají Slevina za jeho povedeného kamarádíčka. Ten, jak se později ukazuje, dluží Morganu pěkný balík peněz. Horší je, že pěknou pálku zůstal viset i jeho velkému nepříteli Rabbimu (Ben Kingsley). No, nevypadá to moc růžově.

Chtělo by to kukátko

Slevin se vrací do bytu a už teď je jasné, že se domovní zvonek netrhne. Za dveřmi stojí Kingsleyho poskoci a opakuje se stejná situace, jako před několika okamžiky. A tak se Harnett zase veze, tentokráte směrem k Rabbimu, sídlícího ve věži hned přes ulici od Morgana. U něj divák zjišťuje, že se Slevinův "kámoš" Nick upsal snad i novinovému stánku. K Freemanově 96 tisícům se tak přidává ještě dalších 33, jenže Boss Freeman alespoň nabídnul místo poněkud větší splátky jednu práci jakožto protislužbu. Rabbimu jde jenom o prachy, což je o to horší. Od téhle chvíle se film pořádně rozjíždí, aby na samém konci mohl člověka poslat hluboko do židle.

Nejen spád, ale i herecké výkony jsou až ohromující - Lucy si s roztržitou sousedkou vyhrála skvěle, Ben Kingsley je v roli Rabbiho uvěřitelnější než kdokoliv jiný z reálného světa, Bruce Willis se svým ledovým klidem perfektně sekunduje snad ještě klidnějšímu Joshu Harnettovi a celek tak působí skutečně tak, jak má. Bez zbytečných křečí, prvoplánových trapných vtípků a typického amerického patosu o tom, jak jen USA bojuje za mír a klid celého světa. Sluší se ještě dodat, že je pro dojem lepší nechat z reproduktorů linout originální angličtinu.

A tak přišla doba, kdy Datastor na svém blogu po nějaké té době uděluje něčemu plnou a zaslouženou devítku. Brzy asi nastane konec světa a z nebe začnou padat žáby. On tomu dal devítku...