Vzhledem k tomu, že se mi o víkendu odporoučela věrná to myška, zvaná MX518 (a záruka samozřejmě vypršela dávno), tak mi nezbylo nic víc, než si sehnat hlodavce nového - i když ani to nevylučuje mou brzkou kontrolu střev myšky původní. Volba padla po krátkém přemýšlení na dalšího zástupce Logitechu, a to konkrétně laserovou G9. A o ní tady dneska budu něco málo psát.
Chvíli trvalo, než jsem přišel na důmyslně tajemný způsob, kterak otevřít krabici a neponičit tak její obsah. Dva magnety, díky kterým bedna drží pohromadě, se povedlo překonat teprve za několik vteřin. Dál už stačilo jenom obyčejné a ničím zajímavé odlepení dvou obřích nálepek, ukrývající to kýženého myšáka. Teprve po letmém pročtení manuálu, který ani není v češtině, jsem si v krabici všiml ještě pěkné plechové krabičky, která se až nápadně podobná balení Energitu a nebo kápézetce. Jenom to logo Logitechu by asi pravá krabička poslední záchrany neměla. Ono vůbec vyvažování myšky je zvláštní ceremonie - v krabičce najdete jak čtveřici čtyřgramových závaží, tak čtveřici sedmigramových cihliček. Ty se nacvaknou do mřížky, která leží přímo v útrobách myšáka, kam se dostanete po odcvaknutí horního krytu. Pak je konečně příležitost zvednout krysákovu váhu minimálně o čtyři a maximálně o osmadvacet gramů. A hlavně je to znát.
Vzhledově je G9 podobná MX518 asi tak, jako hrnek kostičce Lega. Původní kulatý a veskrze oblý design vystřídal futuristicky laděný hranatý, díky kterému myš vypadá jako robustní tank - což ale není vůbec na škodu. Co mě ale udivilo mnohem víc, než proklamované maximální rozlišení senzoru až 3200 dpi, je možnost výměny krytů. V balení se dodává klasický větší kryt z hladkého plastu a s pogumováním. Ten jsem zatím odložil do šuplíku, a to z jednoho prostého důvodu. Stačí totiž mít jenom trochu agresivnější pot a guma po čase začne z myšky odpadávat. Na to si ostatně stěžovala i spousta jiných hráčů a i tak si Logitech pořád tvrdohlavě za tímhle řešením stojí. Ale naštěstí je v bedně ještě druhý kryt, tentokrát z hrubého plastu. Není sice tak příjemný na omak, ale na druhou stranu se nešpiní, podle subjektivního názoru se mi i líp v ruce drží, i když je celkově o něco menší. Údajně je vhodnější k preciznějšímu pohybu a k delšímu hraní, kdy pak myšák nebude (nebo by neměl) vyklouzávat z ruky. Ať tak nebo tak, zatím jsem na myšku prdnul tenhle hrubší a hladkou kastli nechám na někdy jindy. Teď už jenom zjistit, kde v případě potřeby další kryty dokoupit... je-li to tedy vůbec na území ČR možné, případně zda bude potřeba zas procházet nejzapadlejší zahraniční weby.
Netřeba zastírat, že člověk uvyklý vyšším hlodavcům si bude na celkově plošší G9 zvykat trochu déle - a nemusí mít zrovna tlapu jako medvěd. Úplně totiž stačí mít trochu delší prsty. Gédevítka je jinak spíš placka, ale zas nutno přiznat, že po nasazení hladkého krytu je oproti MX518 víc místa na palec. Vyhovuje mi i přístup ke dvěma postranním tlačítkům, ke kterým je primárně určena funkce vpřed a vzad. Při prolézání webovými stránkami neocenitelná fičura. Ostatní funkce myši zůstaly naštěstí už od dřevních dob beze změny, jen ještě došlo k posunu tlačítek na zvýšení nebo snížení citlivosti senzoru ze hřbetu, kde byla u MX518 mezera mezi levým a pravým myšítkem, pod myšítko levé. Už by se tak nemělo opakovat občasné a náhodné přepínání jenom kvůli tomu, že prst zrovna místo stisku prostředního kolečka zapadl trochu níž. Vypisovat technická specifika z krabičky se neodvážím, protože změť čísel je směrodatná asi tak, jako ujišťování arabských obyvatel o nezávadnosti vody v místní kašně, nad kterou i velbloud ohrne nos. Čísla a další hodnoty si můžete velice snadno a hlavně rychle vyzjistit buďto na stránkách Logitechu, nebo kdekoliv v prodejně, kde tuhle černou scifi příšerku prodávají.
Až potud ty moje dojmy byly až moc pozitivní, nezdá se Vám? Problémy samozřejmě byly, ale nastaly až při používání. Kurzor nějak nemile drhnul, teda přesněji řečeno osa X. Software naštěstí umožňuje krom nastavení jednotlivých os odděleně i klasické možnosti nastavení citlivosti senzoru, rychlosti kurzoru a barvě indikátoru rychlosti pod levým myšítkem. Právě laborováním a přenastavením rychlosti senzoru na druhý stupeň ze tří (podle indikačního pruhu) včetně zatížení myšáka čtyřmi sedmigramovými závažíčky bylo docíleno vcelku precizního pohybu bez sekání. Hlavní chybu však i tak vidím v prostředním rollovacím kolečku. Do stran funguje skvěle, otáčení nahoru a dolu už zní trochu víc plastově, ale muka jsou vůbec kolečko zmáčknout dolu - díky vyššímu odporu to bude alespoň na začátku poměrně tvrdý oříšek. Kolečko je ale zhruba to jediné, na co bych si mohl nějak víc stěžovat, i když zas oproti MX518 je vyklápěcí i do stran. No a když krysáka otočíte a zmáčknete tlačítko s honosnou jmenovkou Microgear, přepne se na setrvačník (což znamená, že přestane cvakat a bude možno jej volně protočit) a pak můžete na jedno prudší protočení dojet až na konec třísetstránkové povídky. Stačí jenom počkat, než se kolečko zastaví. Veskrze v tomhle ale nijak zvláštní revoluci neshledávám, stejně jako asi ani nevyužiju funkce maker a profilů. Taky proč, když se dá velmi dobře existovat s jedním komplexním nastavením na všechny situace...
Většina chyb z předchozího odstavce je tedy naštěstí řešitelná. Chvíli mě ale ještě trápil jeden vypečenější problém s ignorováním háčků v českých větách (což, jak sami jistě uznáte, tak trochu problém - zvlášť pro grafomana). Vzhledem k tomu, že i má klaviatura je od Logitechu, došlo jako vždycky ke kolizi starších ovladačů od klávesnice (4.00) s novějšími myšími (5.00a). Nebyl by to však strýček Google, kdyby neporadil, tedy spíše nenašel na stránkách Czech Computers v jedné z diskuzí radu - všechny ovladače odinstalovat, pro klávesnici nahodit novější 4.72 a pak přes něj pětku, která se stará ryze jen o chod myšáka. To jsem ostatně po několika hodinách vyčetl i z webu výrobce. Celkově si hlodavec nevede špatně, i když za cenu dvou tisíc by člověk čekal alespoň to komfortnější prostřední kolečko a nebo líp řešený výchozí kryt s hladkým pogumováním - tkaninou omotaný kabel mě ze židle rozhodně nevytrhne. Potěšila by možná i celková větší výška hlodavce, případně alespoň trochu prothnout délku. O to by se ale možná mohly postarat právě výměnné kryty (ale kde je k čertu sehnat?).
Ať tak nebo tak, teď se s gédevítkou budu nějakou dobu seznamovat - to ostatně bylo zapotřebí i s MX verzí, ze které jsem v počátcích taky radostí zrovna neskákal. Žoldáci ve Stalkerovi ale padali k zemi zhruba stejně rychle, jako normálně. Jenom s rozdílem, že MX518 nepotřebovala k hladkému pohybu po desce stolu nic - gédevítka přece jenom líp bruslí na podložce (v tomhle případě Ednet XXLpad).
Chvíli trvalo, než jsem přišel na důmyslně tajemný způsob, kterak otevřít krabici a neponičit tak její obsah. Dva magnety, díky kterým bedna drží pohromadě, se povedlo překonat teprve za několik vteřin. Dál už stačilo jenom obyčejné a ničím zajímavé odlepení dvou obřích nálepek, ukrývající to kýženého myšáka. Teprve po letmém pročtení manuálu, který ani není v češtině, jsem si v krabici všiml ještě pěkné plechové krabičky, která se až nápadně podobná balení Energitu a nebo kápézetce. Jenom to logo Logitechu by asi pravá krabička poslední záchrany neměla. Ono vůbec vyvažování myšky je zvláštní ceremonie - v krabičce najdete jak čtveřici čtyřgramových závaží, tak čtveřici sedmigramových cihliček. Ty se nacvaknou do mřížky, která leží přímo v útrobách myšáka, kam se dostanete po odcvaknutí horního krytu. Pak je konečně příležitost zvednout krysákovu váhu minimálně o čtyři a maximálně o osmadvacet gramů. A hlavně je to znát.
Vzhledově je G9 podobná MX518 asi tak, jako hrnek kostičce Lega. Původní kulatý a veskrze oblý design vystřídal futuristicky laděný hranatý, díky kterému myš vypadá jako robustní tank - což ale není vůbec na škodu. Co mě ale udivilo mnohem víc, než proklamované maximální rozlišení senzoru až 3200 dpi, je možnost výměny krytů. V balení se dodává klasický větší kryt z hladkého plastu a s pogumováním. Ten jsem zatím odložil do šuplíku, a to z jednoho prostého důvodu. Stačí totiž mít jenom trochu agresivnější pot a guma po čase začne z myšky odpadávat. Na to si ostatně stěžovala i spousta jiných hráčů a i tak si Logitech pořád tvrdohlavě za tímhle řešením stojí. Ale naštěstí je v bedně ještě druhý kryt, tentokrát z hrubého plastu. Není sice tak příjemný na omak, ale na druhou stranu se nešpiní, podle subjektivního názoru se mi i líp v ruce drží, i když je celkově o něco menší. Údajně je vhodnější k preciznějšímu pohybu a k delšímu hraní, kdy pak myšák nebude (nebo by neměl) vyklouzávat z ruky. Ať tak nebo tak, zatím jsem na myšku prdnul tenhle hrubší a hladkou kastli nechám na někdy jindy. Teď už jenom zjistit, kde v případě potřeby další kryty dokoupit... je-li to tedy vůbec na území ČR možné, případně zda bude potřeba zas procházet nejzapadlejší zahraniční weby.
Netřeba zastírat, že člověk uvyklý vyšším hlodavcům si bude na celkově plošší G9 zvykat trochu déle - a nemusí mít zrovna tlapu jako medvěd. Úplně totiž stačí mít trochu delší prsty. Gédevítka je jinak spíš placka, ale zas nutno přiznat, že po nasazení hladkého krytu je oproti MX518 víc místa na palec. Vyhovuje mi i přístup ke dvěma postranním tlačítkům, ke kterým je primárně určena funkce vpřed a vzad. Při prolézání webovými stránkami neocenitelná fičura. Ostatní funkce myši zůstaly naštěstí už od dřevních dob beze změny, jen ještě došlo k posunu tlačítek na zvýšení nebo snížení citlivosti senzoru ze hřbetu, kde byla u MX518 mezera mezi levým a pravým myšítkem, pod myšítko levé. Už by se tak nemělo opakovat občasné a náhodné přepínání jenom kvůli tomu, že prst zrovna místo stisku prostředního kolečka zapadl trochu níž. Vypisovat technická specifika z krabičky se neodvážím, protože změť čísel je směrodatná asi tak, jako ujišťování arabských obyvatel o nezávadnosti vody v místní kašně, nad kterou i velbloud ohrne nos. Čísla a další hodnoty si můžete velice snadno a hlavně rychle vyzjistit buďto na stránkách Logitechu, nebo kdekoliv v prodejně, kde tuhle černou scifi příšerku prodávají.
Až potud ty moje dojmy byly až moc pozitivní, nezdá se Vám? Problémy samozřejmě byly, ale nastaly až při používání. Kurzor nějak nemile drhnul, teda přesněji řečeno osa X. Software naštěstí umožňuje krom nastavení jednotlivých os odděleně i klasické možnosti nastavení citlivosti senzoru, rychlosti kurzoru a barvě indikátoru rychlosti pod levým myšítkem. Právě laborováním a přenastavením rychlosti senzoru na druhý stupeň ze tří (podle indikačního pruhu) včetně zatížení myšáka čtyřmi sedmigramovými závažíčky bylo docíleno vcelku precizního pohybu bez sekání. Hlavní chybu však i tak vidím v prostředním rollovacím kolečku. Do stran funguje skvěle, otáčení nahoru a dolu už zní trochu víc plastově, ale muka jsou vůbec kolečko zmáčknout dolu - díky vyššímu odporu to bude alespoň na začátku poměrně tvrdý oříšek. Kolečko je ale zhruba to jediné, na co bych si mohl nějak víc stěžovat, i když zas oproti MX518 je vyklápěcí i do stran. No a když krysáka otočíte a zmáčknete tlačítko s honosnou jmenovkou Microgear, přepne se na setrvačník (což znamená, že přestane cvakat a bude možno jej volně protočit) a pak můžete na jedno prudší protočení dojet až na konec třísetstránkové povídky. Stačí jenom počkat, než se kolečko zastaví. Veskrze v tomhle ale nijak zvláštní revoluci neshledávám, stejně jako asi ani nevyužiju funkce maker a profilů. Taky proč, když se dá velmi dobře existovat s jedním komplexním nastavením na všechny situace...
Většina chyb z předchozího odstavce je tedy naštěstí řešitelná. Chvíli mě ale ještě trápil jeden vypečenější problém s ignorováním háčků v českých větách (což, jak sami jistě uznáte, tak trochu problém - zvlášť pro grafomana). Vzhledem k tomu, že i má klaviatura je od Logitechu, došlo jako vždycky ke kolizi starších ovladačů od klávesnice (4.00) s novějšími myšími (5.00a). Nebyl by to však strýček Google, kdyby neporadil, tedy spíše nenašel na stránkách Czech Computers v jedné z diskuzí radu - všechny ovladače odinstalovat, pro klávesnici nahodit novější 4.72 a pak přes něj pětku, která se stará ryze jen o chod myšáka. To jsem ostatně po několika hodinách vyčetl i z webu výrobce. Celkově si hlodavec nevede špatně, i když za cenu dvou tisíc by člověk čekal alespoň to komfortnější prostřední kolečko a nebo líp řešený výchozí kryt s hladkým pogumováním - tkaninou omotaný kabel mě ze židle rozhodně nevytrhne. Potěšila by možná i celková větší výška hlodavce, případně alespoň trochu prothnout délku. O to by se ale možná mohly postarat právě výměnné kryty (ale kde je k čertu sehnat?).
Ať tak nebo tak, teď se s gédevítkou budu nějakou dobu seznamovat - to ostatně bylo zapotřebí i s MX verzí, ze které jsem v počátcích taky radostí zrovna neskákal. Žoldáci ve Stalkerovi ale padali k zemi zhruba stejně rychle, jako normálně. Jenom s rozdílem, že MX518 nepotřebovala k hladkému pohybu po desce stolu nic - gédevítka přece jenom líp bruslí na podložce (v tomhle případě Ednet XXLpad).
2 komentáře:
"...až na konec třísetstránkové povídky."
Já ji chci a celou! A hned! Pokud možno ještě před tím, než dostanu doživotí za zničení, ba až naprostou deatomizaci zdejší pošty a masakr, ba až nechutné zmučení všech jejich pracovníků a návštěvníků. Nebo ne, radši až potom, ať se na Mírově nenudím...
Myška je hezká, ale poměr cena/užitek mi nepřijde adekvátní. Na druhou stranu si kvalitní modder zaslouží kvalitního hlodavce.
Peťan
Ja tuto mys mam uz asi rok a jedine co jej mozem vytknut je trocha pevnejsi kabel. Najlepsia hracska mys, teda aspon pre mna. A ze mi ich uz zopar preslo rukami.
Okomentovat